Kde se rodí poradci ve výživě?

Smutnou pravdou současné doby je, že radit v oblasti výživy může téměř každý a ještě smutnější pravdou je fakt, že služeb těchto „pseudoodborníků“ využívá stále větší množství lidí. Podstatným způsobem jim k tomu nahrává současný legislativní rámec, umožňující poskytovat poradenství ve výživě nejen osobám, které absolvovaly náročné studium na vyšších odborných a vysokých školách, ale také absolventům nejrůznějších rekvalifikačních kurzů případně i osobám bez jakéhokoliv vzdělání.
Odkud pocházejí poradci ve výživě?
Skupinou, která poskytuje největší záruku kvalitních služeb a poradenství ve výživě, jsou absolventi kvalifikačního studia v oboru výživy. V první řadě se jedná o nutriční terapeuty, kteří absolvovali tříleté specializované studium buď na vysoké škole nebo po ukončení úplného středoškolského vzdělání na vyšší odborné škole. Na pracovním trhu je pro nutriční terapeuty výhodou, pokud získali osvědčení k samostatnému výkonu činnosti, tedy jsou registrováni. Tato registrace je totiž podmíněna celoživotním vzděláváním a dává klientovi jistotu, že si nutriční terapeut stále doplňuje aktuální informace. Absolventy čtyřletého maturitního studia se stejným zaměřením pak najdete zpravidla v roli nutričních asistentů, pracujících pod odborným dohledem.
Tříleté vysokoškolské vzdělání mají i příslušníci další skupiny, asistenti ochrany a podpory veřejného zdraví, jejichž studium není zaměřeno na výživu osob se zdravotními riziky, problémy či přímo nemocných, ale získávají znalosti v oblasti výživových potřeb populačních skupin a jejich doménou je oblast hygieny a epidemiologie výživy.
Třetí skupinu tvoří osoby, které mají určité vzdělání v oblasti výživy, ale nejedná se o studium kvalifikační. Takovéto vzdělání je možné získat formou kurzů a seminářů, jejichž kvalitu a obsahovou náplň ale nikdo nekontroluje a neschvaluje, což do značné míry bohužel platí i pro kurzy akreditované, kde se v rámci procesu udělování akreditace ověřuje převážně formální stránka žádosti. Radit v otázkách výživy tak mohou např. absolventi víkendových kurzů v trvání pouze několika desítek hodin či dokonce kurzů pořádaných pouze po internetu.
Úplnou absurditou současné situace pak je, že výživové poradenství mohou díky platné legislativě poskytovat i osoby, které nemají vůbec žádné odborné vzdělání. Umožňuje to současné znění živnostenského zákona (č. 455/1991), který výživové poradenství zařazuje do tzv. živnosti volné, což jinými slovy znamená, že k udělení živnostenského listu není třeba předkládat jakýkoliv doklad o vzdělání! Použijeme-li parafrázi reklamního sloganu, stačí se jen rozhodnout a jít! Podíváte-li se na nabídku např. na internetu, zjistíte, že mnozí poradci považují za dostatečnou kvalifikaci k tomu, aby mohli fundovaně radit jiným jen to, že se jim samotným podařilo zhubnout třeba o deset kilo nebo že jim poradenství doporučila kamarádka jako snadnou formu výdělku. O tom, že se za řadou „poradců ve výživě“ skrývají prostí prodejci výživových doplňků, kteří vám ve snaze o výdělek nabízenými výrobky vyléčí i ty choroby, s nimiž si moderní medicína neumí poradit, je snad lépe se ani nezmiňovat. Stejně jako je lepší ani nedomýšlet, jaký dopad na zdraví mohou rady takovýchto odborníků mít!
Samostatnou skupinu pak tvoří mediální hvězdy, které bez jakýchkoliv odborných znalostí prezentují svoje „speciální“ diety na rychlé zhubnutí a výživová doporučení pro štíhlou postavu, jež rovněž řada lidí slepě následuje, aniž by se zamyslela nad možnými následky. Vezměte si např. takovou limonádovou dietu, údajně zajišťující rychlé zhubnutí, kdy celé dny pijete jen vodu s javorovým sirupem, citrónovou šťávou a chilli, případně pestrý jídelníček vaječné diety, kdy denně konzumujete čtyři vejce. A nic jiného! Ne nadarmo odborníci těmto dietám přezdívají diety idiotů.
Pro objektivní posouzení (a mírné zkomplikování) situace je nicméně třeba dodat, že ani vysokoškolské kvalifikační vzdělání není vždy stoprocentní zárukou kvalitního poradenství, stejně jako nelze šmahem odsuzovat všechny absolventy rekvalifikačních kurzů, mezi nimiž se samozřejmě nacházejí i kvalitní poradci, kteří se oboru plně věnují, sledují vývoj oboru, neustále se vzdělávají a jsou schopni poskytovat vysoce kvalitní služby.
Jak stávající situaci napravit?
Již výše uvedený stručný popis situace jasně naznačuje, že náprava stávající situace nebude jednoduchá a neproběhne přes noc. Odborníci a odborné společnosti, které se problematikou správné výživy zabývají, se nicméně shodují na několika základních krocích, které by rozhodnou měrou přispěly k nápravě situace.
Osvěta
Ukazuje se, že laická veřejnost nemá dostatečný přístup k pravdivým a objektivním informacím o výživě. Je proto třeba zaměřit úsilí na zvýšení informovanosti o zásadách správné výživy, která zvýší i schopnost laické veřejnosti vyznat se v předkládaných radách a rozpoznat nekvalitní poradenství. Jedním z dalších úkolů v rámci osvětových kroků by mělo být jasné oddělení nutričních terapeutů od poradců ve výživě. I tento krok by laické veřejnosti pomohl orientovat se v nabídce.
Legislativa
Významným krokem k pozitivní změně by byl přesun poradenství ve výživě z živnosti volné do živnosti vázané, kdy je pro vystavení živnostenského listu nutno doložit požadované vzdělání – jinými slovy změna živnostenského zákona. Fakt, že i řada jiných oborů, jejichž činnost má přímý dopad na zdraví člověka a jsou zařazeny do živnosti volné, usiluje o stejnou změnu, šanci na proveditelnost této změny zvyšuje.
Zpřísnění kvalifikačních požadavků
S tím souvisí i nutnost zvýšení nároků na požadované vzdělání, neboť v současné době u mnohých jiných oborů postačuje jako požadované vzdělání rekvalifikační kurz. To by sice mohlo být zachováno i nadále, ale pouze pod podmínkou, že budou zpřísněny požadavky na kvalitu, zvýšena povinná hodinová dotace a vyřešena otázka povinného dalšího vzdělávání.
Možnosti v dlouhodobějším výhledu vyžadující rozpracování
Po vzoru některých evropských států by pak bylo možné stanovit i povinnou zkoušku před zkušební komisí, která by znalosti poradců objektivně hodnotila. Dobré orientaci zejména laické (ale i odborné) veřejnosti by rozhodně pomohlo i vytvoření a doplňování databáze těchto prověřených poradců.
Jak v mezidobí poznat skutečného odborníka
Výběr
Chceme-li si zajistit služby skutečného odborníka, je rozhodně třeba nezanedbat již fázi samotného výběru.
Na začátku je proto vhodné informovat se u uznávané odborné organizace (odborná společnost, nemocnice, výzkumný ústav apod.). U doporučených odborníků pak lze jejich kvalifikovanost a připravenost zhodnotit podle níže uvedených kritérií.
Hodnocení osoby poradce
Chceme-li mít bližší představu o osobě poradce, pak je třeba zjistit především informace o tom, kde získal kvalifikaci (VŠ, VOŠ, kurz, „škola života“) a zda se v oboru dále vzdělává (systém celoživotního vzdělávání, specializované kurzy, školení pořádaná odbornou společností).
Hodnocení výkonu
Každý specialista na zdravou výživu by měl svým klientům doporučovat systematické změny zahrnující dodržování pestré a vyvážené stravy a zařazení pohybu do každodenního rozvrhu. Rady by se určitě neměly týkat pouze jedné vytržené oblasti výživy, ale měly by brát v úvahu kontext celodenního jídelníčku a životního stylu jednotlivce, včetně souvisejících okolností (užívané léky, aktuální zdravotní stav i zdravotní rizika). Výživové poradenství pro nemocné osoby pak spadá výhradně do pravomoci nutričního terapeuta a lékaře. Tvrzení, že určitou nemoc lze vyléčit pouze užíváním výživových doplňků, rozhodně nesvědčí o profesionalitě poradce.
Základním pravidlem pro kvalitní výživovou konzultaci či doporučení je její dlouhodobá realizovatelnost při zachování pestré skladby stravování bez zákazů. Tato doporučení by navíc měla vycházet z hodnocení nutričního stavu a nutriční potřeby dané osoby, což jinými slovy znamená, že poradce nejdříve musí podrobně zjistit aktuální stav klienta a pak mu ušít jídelníček na míru (šablona jídelníčku je tedy naprosto nevyhovující). Návrh stravování by měl rovněž respektovat možnosti a specifika stravování dané osoby.
Skutečný odborník ví, že v zásadě je možné jíst vše, záleží ale na tom kdy a v jakém množství. Nebude proto vydávat žádné striktní zákazy, ani nebude předkládat striktně nastavené jídelníčky omezující sortiment a skladbu stravy, které vedou k nedostatečnému nebo nevyváženému příjmu živin případně dalších důležitých složek potravy jako jsou vitaminy či minerální látky (tj. rady typu „nikdy nejezte ovoce s bílkovinami“, „večer smíte jíst pouze sacharidy“, „bílkoviny jezte pouze večer“, nikdy ne ráno, „nepijte mléko“ apod.).
V případě, že cílem klientovy návštěvy je hubnutí, opravdový specialista doporučuje pomalé hubnutí (max. 4 kg za měsíc) a nezakládá hubnutí pouze na konzumaci doplňků stravy (nápoje, tablety). Ty by měl využívat jen k doplnění pestré a vyvážené stravy.
Závěr
Náš organismus je pro nás základním „výrobním“ prostředkem, a jeho údržba by tomu proto měla odpovídat. Stejně jako nenecháváme náš milovaný počítač opravit v kovářské dílně, neměli bychom ani to nejcennější, co máme – naše zdraví – svěřovat do rukou nedostatečně kvalifikovaných poradců a vyžadovat pro něj špičkovou péči v kvalitním „servisu“ a „značkovou kosmetiku“.

převzato od uživatele Forum zdravé výživy  (více na Facebooku)